Soutěž je pořádána pod záštitou Richarda Brabce, ministra životního prostředí

Organizátor:

Institut pro ekonomickou

a ekologickou politiku

Hlavní partner:

Další partneři:

1. ročník soutěže 2019

Vyhlášen: 
  • 1.6.2019

Přihlášeno: 
  • 21 prací z 10 různých škol

Finálové kolo: 
  • 27.11.2019 od 14:00 v Ústí nad Labem

Porota: 
  • prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc. (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta sociálně ekonomická)

  • prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr.h.c.  (Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií)

  • Doc. Ing. Eva Cudlínová, CSc. (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta)

  • Doc. Ing. Mgr. Jana Soukopová, Ph.D. (Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta)

  • Doc. Ing. Jarmila Zimmermannová, Ph.D. (Moravská vysoká škola Olomouc, Ústav ekonomie)

  • Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. (Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská)

  • Anna Pasková, M.A (Ministerstvo životního prostředí, Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje).

Finalisté:
  • Bc. Tatiana Filippová (Vysoká škola ekonomická v Praze, Podnikohospodářská fakulta)

  • Mgr. Monika Kumstová (Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Přírodovědecká fakulta)

  • Bc. Jakub Masri (IMC Fachhochschule KREMS)

  • Mgr. Lucie Sedláčková (Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií)

  • Mgr. Kateřina Tumová (Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií)

Výsledky:

1. místo: Kateřina Tumová

Kateřina je absolventkou magisterského studia na Masarykově univerzitě v Brně - Fakulta sociálních studií.

Autorka soutěžila s prací s názvem:

 

Uživatelé šedé vody - motivace a zkušenosti 

Práce je o zkušenostech uživatelů s technologií čištění šedé vody. 

Ve výsledcích výzkumu jsou identifikovány zejména environmentální motivace a motivace finanční úsporou. Významnými bariérami jsou finanční náklady na pořízení čistírny a nedostatečné legislativní ukotvení.

Jaké tři problémy životního prostředí Kateřina vnímá jako nejzávažnější?

„Záměrně se vyhnu pojmenování „nejzávažnější“, protože je téměř nemožné srovnat závažnost environmentálních problémů. Lokální i globální environmentální problémy mají společné to, jak náročné či nemožné je určit jejich přesnou příčinu a míru závažnosti. Můžeme spíše srovnat následky těchto problémů, které aktuálně vnímáme a považujeme je podle toho za závažné problémy. Problémy, jejichž dopady vnímáme v daném okamžiku nejvýznamněji, máme největší potřebu řešit a snáze se nachází také podpora veřejnosti pro jejich řešení. Vedle těchto problémů mohou existovat jiné, které probíhají postupně a jejich následky nejsou zřejmé, nelze je jednoduše poznat a pojmenovat příčinu a následek – typickým příkladem může být globální oteplování."

2. místo: Monika Kumstová

Monika je absolventkou magisterského studia na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem - Přírodovědecká fakulta.

Autorka soutěžila s prací s názvem:

Faktory snižující kvalitu životního prostředí ve městě: případová studie Turnova

Práce zkoumá subjektivně vnímané problémy životního prostředí na příkladu města Turnov. V rámci provedených rozhovorů měli lidé možnost sami identifikovat problémy, které vnímají, kdy mnohé z nich jsou objektivně nezměřitelné. Rozhovory umožnily hlubší náhled do problematiky, kterým je i definování příčin negativní či pozitivní konotace daného problému

Jak Monika vnímá postoje na ŽP kolem sebe?

„Podle mého názoru si lidé dostatečně neuvědomují negativní dopady například silniční dopravy na životní prostředí. S jejími problémy se pak denně potýkají, přestože nejsou ochotní využívat raději dopravu veřejnou. Přestože si myslím, že příčiny tohoto problému jsou hlubší, pohodlí je stále pro většinu lidí podstatnější a jen velmi těžko by se daná situace dala změnit. Pozitivně vnímám především třídění odpadu, které dnes už téměř každý považuje za základ kladného přístupu k životnímu prostředí."

3. místo

Tatiana Filippová je absolventkou bakalářského studia na Vysoké škole ekonomické v Praze - Podnikohospodářská fakulta.

Autorka soutěžila s prací s názvem:

Sociálně marketingové kampaně proti jednorázovému plastu a jejich vnímání zákazníky

Práce se zabývá sociálním marketingem a jeho aplikací při řešení problému plastu na jedno použití. Důraz je v práci kladen na konzumní nákupní chování a efektivní způsoby jeho změny. Na příkladu dvou sociálních reklam, zaměřených na problematiku plastu, bylo zkoumáno, jak na respondenty působí a co vnímají jako efektivnější: apelování na negativní emoce a vystrašení nebo naopak jejich pozitivní zapojení do řešení problému a zmocnění k osobní zodpovědnosti.

Jaký je vztah Tatiany k životnímu prostředí?

„Na životním prostředí mně zaleží a zasazení se o jeho ochranu vidím jako svou životní cestu. Kvůli tomu také nyní pokračuji magisterské studium v oboru sustainability (Udržitelnost). Přispívám k ochraně přírody i svou každodenní činností: snažím se v maximální míře zbavit jak plastů, tak i jiných obalů a jednorázových předmětů, místo kterých používám udržitelné alternativy. Recyklace, šetření vodou,
omezování masa a nákupu oblečení jsou pro mě samozřejmostí. Rozhodně však nejsem bez chyby, jen těžce by se našel takový člověk, který by dokázal svou stopu na životní prostředí zcela eliminovat. Svou největší chybu vidím v tom, že i když se snažím cestovat primárně vlakem, na další vzdálenosti musím využívat letadlo."

3. místo: Tatiana Filippová

Tatiana Filippová je absolventkou bakalářského studia na Vysoké škole ekonomické v Praze - Podnikohospodářská fakulta.

Autorka soutěžila s prací s názvem:

Sociálně marketingové kampaně proti jednorázovému plastu a jejich vnímání zákazníky

Práce se zabývá sociálním marketingem a jeho aplikací při řešení problému plastu na jedno použití. Důraz je v práci kladen na konzumní nákupní chování a efektivní způsoby jeho změny. Na příkladu dvou sociálních reklam, zaměřených na problematiku plastu, bylo zkoumáno, jak na respondenty působí a co vnímají jako efektivnější: apelování na negativní emoce a vystrašení nebo naopak jejich pozitivní zapojení do řešení problému a zmocnění k osobní zodpovědnosti.

Jaký je vztah Tatiany k životnímu prostředí?

„Na životním prostředí mně zaleží a zasazení se o jeho ochranu vidím jako svou životní cestu. Kvůli tomu také nyní pokračuji magisterské studium v oboru sustainability (Udržitelnost). Přispívám k ochraně přírody i svou každodenní činností: snažím se v maximální míře zbavit jak plastů, tak i jiných obalů a jednorázových předmětů, místo kterých používám udržitelné alternativy. Recyklace, šetření vodou,
omezování masa a nákupu oblečení jsou pro mě samozřejmostí. Rozhodně však nejsem bez chyby, jen těžce by se našel takový člověk, který by dokázal svou stopu na životní prostředí zcela eliminovat. Svou největší chybu vidím v tom, že i když se snažím cestovat primárně vlakem, na další vzdálenosti musím využívat letadlo."

Ostatní finalisté

Jakub Masri je absolventem bakalářského studia IMC FH KREMS - Business.

Autor soutěžil s prací s názvem:

CORRECTING THE WRONGS: Overcoming the Downfalls of Globalization Through the Implementation of Sustainable Development Policies

Práce se zabývá vztahem mezi globalizací a udržitelným rozvojem, ke kterému přistupuje z hlediska ekonomického, politického a sociálního. Cílem této práce bylo nejen dospět k porozumění pravé povahy interakcí mezi multiskalárními a multidimenzionálními procesy globalizace a udržitelným rozvojem, ale i nabídnout řešení jak globalizace a udržitelný rozvoj mohou být synchronizovány.

 

Jaký je Kubův vztah k studentským aktivitám (např. Fridays for Future)?

„Já si myslím, že ano. Nemáme mnoho času abychom zabránili těm nejvážnějším dopadům globálního oteplovaní, a tento problém se musí vnést do povědomí lidí. Už i debata o tom jestli by měli studenti protestovat nebo ne přispívá k popularizaci problému globálního oteplování, a to se dá brát jako jistý úspěch."

Lucie Sedláčková je absolventkou magisterského studia na Masarykově univerzitě v Brně - Fakulta sociálních studií.

Autorka soutěžila s prací s názvem:

Agrolesnictví jako opatření proti suchu pohledem českých zemědělců

Pomocí tematické analýzy šesti skupinových interview a osmi polostrukturovaných rozhovorů byly zkoumány postoje českých zemědělců na agrolesnické systémy jako jedno z možných opatření proti suchu. Z výsledků vyplývá, že zemědělci se k zavádění agrolesnických systémů staví spíše negativně a vlivu stromů na zadržení vody příliš nedůvěřují. 

Co Lucii motivovalo se věnovat tématu své práce?

„O tématiku sucha se zajímám už dlouhodobě. Psala jsem na toto téma i bakalářskou práci. Agrolesnictví jako fenomén mi nebylo úplně známé, přesto když jsem se s tématem seznámila blíže, zjistila jsem, že o něm v jeho pojetí přemýšlím už déle. Bydlím ve velmi zemědělské oblasti, a když tady třeba v létě vyjedu na kolo a vidím, že kolem nás jsou obrovská pole bez jediného stromu nebo remízku, tak mi ten pohled přijde dost zoufalý."